Komu pomůžeme?

Narodila jsem se v roce 1988 a žila jsem poklidný rodinný život až do svých 30 let.

Mozková cévní příhoda v roce 2018
8. 10. 2018 se mně a celé mé rodině převrátil život vzhůru nohama. Tři měsíce po porodu druhého syna Josífka mě postihla mozková příhoda. Byla jsem doma sama s 3letým Radimkem. Přišla bez jakýchkoliv varovných signálů. Bylo mi špatně a bolela mě hlava. Naštěstí jsem ještě stihla zavolat manželovi a poté i sanitku. Pak už jsem upadla do bezvědomí. Ani si neumím představit co v tu chvíli musel prožívat 3letý Radimek, když jsem upadla.

Z hodiny na hodinu se manžel musel začít starat o 2 malé děti. Josífek byl do té doby kojený, takže ihned po mém odvozu musel zajistit jeho výživu. Do starosti o děti se musela zapojit celá rodina. Velmi pomohly obě babičky, tety a pomáhali mu všichni, kdo mohli. Manžel musel chodit do práce, ale i tam mu vycházejí vstříc, co jen to jde.

Ochrnutí levé strany
Byla jsem převezena do Uherskohradišťské nemocnice, kde mi udělali CT hlavy a zjistili, že jsem měla výduť na cévě, která praskla, tzv. Anaurisma. Z ARA následoval převoz na Neurochirurgi do Zlína, kde jsem podstoupila komplikovanou operaci hlavy.
Doktoři mi nedávali velkou šanci na přežití, protože operace měla mnoho komplikací a mozek byl hodně zakrvácený. Po operaci jsem byla mnoho dní v umělém spánku a nikdo nevěděl co bude, až se probudím. Jestli budu mluvit, myslet a vůbec se hýbat.

Po probuzení jsem mluvit nemohla, protože mi byla při operaci udělána tracheostomie. Byla jsem ochrnutá na levou stranu. Nedokázala jsem se o sebe vůbec postarat, nemohla jsem se najíst, chodit ani cokoliv říct. Byla jsem úplný ležák.

Operací hlavy jsem měla ještě několik, poslední byla v roce 2022, kdy mi udělali plastiku lebeční kosti. Následovaly dlouhé měsíce rehabilitací v nemocnici Uherské Hradiště a také v rehabilitačním ústavu v Chuchelné.
Velmi mi to pomohlo, ale také jsem trpěla psychicky, protože jsem nebyla s dětmi a rodinou. Do Chuchelné jsem jezdila každý rok aspoň na 2 měsíce a opět celá péče o 2 malé děti byla na manželovi a celé rodině.

Sice se od té doby nemůžu pohybovat, tak jako dřív, ale užívali jsme si s dětmi výletů a sami sebe jako rodina. Slabá levostranná paréza mi prostě zůstala, ale člověk musí jít dál. Smířila jsem se s tím a jsem vděčná manželovi a okolí za podporu.

Ale tím to bohužel neskončilo.

Přišla další rána – nádor na vaječníku v roce 2023
Říkali jsme si, že už nic horšího nás potkat nemůže, ale na gynekologii ve Zlíně mi 8/2023 byl diagnostikován nádor vaječníku. Byl tak velký, že zasahoval i do střev a metastazoval na pobřišnici. Po této informaci jsme se rozhodli, že budeme vše konzultovat v Masarykově Onkologickém Ústavu Brno.

Hned začátkem září jsem byla přijata na hospitalizaci. Byly mi udělány všechny potřebné vyšetření. Poté se rozhodlo, že půjdu na 3 cykly chemoterapií, aby se nádor zmenšil a byla možná operace.

Chemoterapie nezabrala
Bohužel se nezmenšil, tak lékaři přistoupili k operaci. Při operaci 11/2023 mi byl odstraněn celý spodek – vaječníky, děloha… + musela mi být udělána resekce tlustého střeva a následně vývod. Málem jsem jim zůstala na stole, takže se nestihlo vše, co bylo potřeba. Další operaci jsem  měla 1/2024, kdy mi byly odstraněny metastázy z pobřišnice a vše co se u 1. operace nestihlo. Kontroly, léky a zase kontroly… Už jsme doufali, že je vše v pořádku a další nádory se objeví, ale bohužel.

Po roce opět znovu rakovina udeřila
Začala jsem opět mít bolesti a problémy. Nemohla jsem nic jíst, zvracela jsem. A při kontrole se zjistilo, že mám kličky na střevech a metastáze v břiše. Rakovina se opět vrátila a udeřila více. Takže mám zasaženo celé pánevní dno.  Další vývod, tentokrát z tenkého střeva.  Takže Ileostomie (pořád to teče). Další chemoterapii už fyzicky nezvládnu. Každý večer mi přijíždí domácí péče – připojí mě na výživu a ráno odpojí.

Placený lék – jediná má šance
V nemocnici už zkusili vše možné. Doporučili mi lék IBRANCE, který zdravotní pojišťovna v ČR na můj druh rakoviny nehradí, přestože je v zahraničí úspěšně používán. Už ho užívám 3 měsíce a stojí 30.300 Kč na měsíc. Lék by měl nádor zastavit, aby se dál nerozrůstal a zůstal aspoň tak jak je.

Doposud jsme ho platili sami a nikdy si nežádali o sbírku. S financováním všeho kolem mého zdravotního stavu dosud pomáhala celá rodina, ale už jsme se vyčerpali. Tímto vás moc prosím o pomoc s financováním léku, který by měl nádor zastavit, abych tady mohla zůstat co nejdéle.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Peníze budou využity na lék IBRANCE, který by měl rakovinu stabilizovat, pojišťovny ho neproplácejí. Ráda bych jej na dobu alespoň 3 let. Případně bych z části platila jiné léky, které mi budou doporučeny od mých lékařů a další položky jako pohonné hmoty na jízdy k lékařům a fyzioterapie na rozpohybování mé levé strany.

I malá částka mi velmi pomůže. Budu vděčná také za sdílení mého příběhu.

V případě, že bude veřejnou sbírkou vybrána větší částka, bude použita na stejný způsob léčby po delší dobu, pokud to bude zdravotní stav dovolovat. Nebude-li částka vybrána v plné výši, pak bude použita na stejný způsob léčby na kratší dobu, neboť to je jediný možný způsob léčby.

V případě, že by léčba musela být ukončena dříve, než budou prostředky vyčerpány, budou peníze využity na potravinové doplňky a další zdravotní služby, které nejsou hrazeny pojišťovnou – např. psycholog, fyzioterapie, případně i domácí hospicová péče, pečovatelské služby, paliativní péče nebo další, které budou třeba pro mé zajištění.  Ostatní prostředky bychom věnovali člověku s podobným osudem zde na Doniu.

Moc děkujeme za vaši pomoc a podporu.

Michaela a Roman Trefilíkovi s rodinou

Foto je z mé poslední hospitalizace v Brně v dubnu 2025.

Fotka naší rodiny z minulého léta, kdy jsme mysleli, že už je vše na dobré cestě.
Bohužel, pak se rakovina vrátila.